Čína je připravena vrátit se na Měsíc!
Po misi lunární sondy Chang'e-5 se Čína již blíží do finále příprav na vypuštění jejího nástupce sondy Chang'e-6. Start rakety Dlouhý pochod 5 s touto sondou na palubě je naplánován na pátek 3. května mezi 11:17 a 12:18 SELČ z rampy LC-101 na čínském kosmodromu Wenchang.
Po úspěchu sondy Chang'e-5 v roce 2020 chce Čína vypustit sondu Chang'e-6, jejímž cílem bude odebrat a přivézt zpátky na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. Jako přistávací stanoviště byl vybrán kráter Apollo, ležící na odvrácené straně Měsíce. Tento kráter je pojmenován po misi Apollo 11. Sonda Chang'e-6 se skládá ze 4 hlavních částí - orbiteru, přistávacího modulu, návratového pouzdra a 4 užitečných nákladů. Všechny tyto části dohromady váží 8,2 t. Jakmile sonda vstoupí na oběžnou dráhu Měsíce, od orbiteru se oddělí přistávací modul, který se pokusí přistát na Měsíci, kde dojde k odběru až 2 kg vzorků. Poté se zažehne únikový stupeň, který vynese modul na oběžnou dráhu Měsíce, na které se spojí s orbiterem, který dopraví návratový modul zpět na Zemi.
Čína se rozhodla umožnit zahraničním partnerům podílet se na této misi, proto jsou na palubě hned 4 mezinárodní náklady. Prvním z nich je pákistánský CubeSat pojmenovaný Bajisitan Lifang. Tento CubeSat bude sloužit k detekci stop ledu na povrchu Měsíce. Druhým nákladem je francouzský přístroj DORN (Detection of Outgassing Radon) sloužící ke studiu měsíčního prachu a podobných látek mezi regolitem a exosférou Měsíce. Třetím přístrojem je INRRI (Instrument for Landing-Roving Laser Retroreflector Investigations), tento přístroj bude sloužit laserovému určování vzdálenosti přistávacího modulu. Poslední přístroj - švédský NILS (Negative lons on Lunar Surface) bude detekovat a měřit záporné ionty odražené od povrchu Měsíce.
Mise Chang’e-6 je součástí dlouhodobého plánu čínského dobývání Měsíce. Plán zahrnuje např. i pilotovanou misi čínské posádky s přistáním na povrchu Měsíce v roce 2030. Další čínskou vizí je třeba stavba lunární základny na měsíčním povrchu. Nezbývá nám než doufat, že se alespoň nějaký čínský plán v budoucnosti vydaří!
Zdroje: NasaSpaceflight.com, SpaceNews.com
Článek vyšel také na Instagramu ČAS.